Předmluva k tištěnému katolickému kalendáři 2024

Vážení čtenáři,
ve stále postupujícím všeobecném mravním rozkladu společnosti hrozí z jedné strany nebezpečí úpadku do zoufalství, z druhé strany rezignace na důsledný život dle katolické víry a z ní vyplývajících mravních zásad.

Vzpomeňme však na slova sv. Augustina, která cituje i neomylný Tridentský koncil: „Bůh nepřikazuje nemožné, nýbrž přikazováním napomíná, abys jak činil to, co můžeš, tak abys prosil o to, co nemůžeš, a pomáhá ti, abys mohl.“ (Sess. VI, c. 11)

O něco dále koncil praví: „Podobně [učí církev] o daru vytrvalosti, o němž je psáno: ‚Kdo vytrvá až do konce, ten bude spasen‘, čehož ovšem nelze dosáhnout jinak, než od toho, který má moc stojícího podržet, aby vytrvale stál dále, a padnuvšího pozdvihnout. ... Nicméně ti, kdo se domnívají, že stojí, ať hledí, aby nepadli, a s bázní a třesením ať usilují o svou spásu prací, bděním, almužnami, modlitbami a oběťmi, i posty a čistotou; a mají se totiž strachovat, vědouce, že byli znovuzrozeni k naději na slávu, a nikoli už ke slávě, k boji, který zbývá svést s tělem, se světem, s ďáblem.“

Čeká nás tedy duchovní boj. Abychom zvítězili, je nám nezbytně nutna milost Boží, kterou si máme v modlitbách vyprošovat. Poznání nepřítele a jeho taktiky je velmi potřebné, ale málo platné, nechopíme-li se odhodlaně zbraní a s důvěrou v Boží pomoc se mu statečně nepostavíme.

Nejúčinnější zbraní, bez které tento boj ani vyhrát nelze, je modlitba. „Kdo se modlí,“ praví sv. Alfons, „bude spasen. Kdo se nemodlí, bude zavržen.“ Zamysleme se však každý sám nad tím, jak o tuto zbraň usilujeme, zda o ni pečujeme,

nebo ji naopak pod vlivem tisícerých záminek necháváme válet někde v koutu našeho duchovního života. Náš nepřítel si velmi dobře uvědomuje, odkud mu hrozí nebezpečí, a jsa přirozeně inteligentnější než my, zná tisíceré triky, jakými se snaží nás o tuto zbraň oloupit nebo ji alespoň znehodnotit.

S tímto na paměti byly sestavovány texty k jednotlivým měsícům, které jsou snad více než v předchozích letech zaměřeny právě na modlitbu. U kalendária na každý měsíc navíc naleznete krátký citát z věhlasného díla Způsoby rozjímavé modlitby, které vyšlo poprvé česky, a které se může stát odrazovým můstkem každého křesťanského bojovníka k získání kvalitní duchovní zbroje, která by obstála ve vřavě dnešního protikřesťanského prostředí.

Legendu ke kalendáři najdete z praktických důvodů na poslední straně.

Na svátky, které jsou slaveny jen v určitých diecézích, upozorňujeme v buňce pomocí dvojpísmenné zkratky u data. Na poslední straně kalendáře v seznamu svátků zjistíte, o který se konkrétně jedná.

Označení postních dnů zachováváme striktně podle Kodexu kanonického práva z r. 1917 bez ohledu na místní nebo pozdější úpravy. Nikterak tím však neříkáme, že tento postní předpis dnes pod hříchem zavazuje. Prosíme laskavé čtenáře, aby záležitost závaznosti toho kterého postu řešili dle svého nejlepšího vědomí a svědomí po poradě s pravověrným katolickým knězem. Totéž platí i v případě zasvěcených svátků a s nimi spojené povinnosti nábožně slyšet mši svatou.